Jak jsme adaptovali inteligentní systém Hondy

Do nového redakčního roku vstupujeme s článkem našeho spolupracovníka Jana Šnebergera. Pojednává o problematice, se kterou se asi setkáváte čím dál častěji, a sice o inteligentním dobíjení a jeho vlivu na životnost akumulátoru a alternátoru.

Se systémem start/stop se dnes setkáme v každém novějším vozidle. Byl vyvinut, aby snižoval spotřebu v měřicím cyklu NEDC neboli New European Driving Cycle, označujícím jízdní cyklus pro měření spotřeby a emisí v laboratoři. Tuto metodiku v roce 2018 nahradila WLTP neboli Worldwide Harmonized Light Vehicles Test Procedure, skládající se z WLTC (World Harmonized Light Duty Vehicle Test Cycle) a RDE (Real Driving Emissions), tedy v druhém případě z jízd v reálném provozu.

Výrobci tehdy zaregistrovali podstatný rozdíl mezi skutečnou spotřebou paliva a emisemi v porovnání s údaji, které chrlily laboratoře, a veřejnost doufala, že reálnější měření povede automobilky k většímu rozumu. Ale přesto od systému start/stop upuštěno nebylo. Častá aktivace startéru je tak jednou z příčin, proč moderní auta ničí baterie a mnohdy i alternátory. Ale hlavní příčinou je nedostatečné dobíjení baterií kvůli systému inteligentního dobíjení.

Deaktivace start/stop

Smyslem inteligentního dobíjení je, aby alternátor odebíral minimální výkon motoru. Tedy aby akumulátor nedobíjel při ustálené jízdě či akceleraci a potřebnou energii doplnil až při deceleraci. Samotný start/stop můžete deaktivovat tlačítkem na palubní desce

Pokud Vás článek zaujal a přejete si pokračovat v jeho přečtení, přihlaste se.


Tento článek je přístupný pouze pro předplatitele Logo

Koupit předplatné

Máte už předplatné? Přihlásit se.

Další články