V roce 2023 vzniklo 650 nových veřejných dobíjecích stanic, o 16 % více než v roce předchozím. Celkově je nyní v provozu 2 392 stanic s 4 892 nabíjecími body. Poptávka po nabíječkách díky vysokorychlostnímu nabíjení a dynamickému řízení stanic stále roste a v letošním roce se očekává další zvýšení počtu nově instalovaných stanic. Ve spolupráci se společností NTL Forensics vám přinášíme aktuální informace o nabíjecí stanice, infrastruktuře v České republice.
Česká republika s 24 239 registrovanými elektromobily patří mezi země s nejnižším podílem bateriových elektrických vozidel v rámci Evropské unie. Přesto se rozšiřování dobíjecí infrastruktury pro elektromobily u nás stále zrychluje. Podle dat Centra dopravního výzkumu (CDV) a ministerstva průmyslu a obchodu vzniklo loni 650 nových veřejných dobíjecích stanic. Proti roku 2022, kdy jich bylo nainstalováno 561, vzrostl počet nových stanic o téměř 16 %. Během prvního čtvrtletí letošního roku přibylo dalších 58 nabíjecích stanic, celkem je tak v současnosti v provozu 2 392 nabíjecích stanic s 4 892 nabíjecími body.
S 24 239 registrovanými bateriovými automobily tak má Česko jednu z nejširších dobíjecích sítí na jeden elektromobil. Na nabíjecí bod připadá 4,9 bateriového elektrického vozidla. Podle ministerstva dopravy by přitom současná dobíjecí infrastruktura dokázala obsloužit až 100 000 elektromobilů.
Trendy v oblasti nabíjení
Většina veřejných dobíjecích bodů (69,66 %) má výkon do 22 kW, a nabití elektroauta proto obvykle trvá několik hodin. V blízkosti hlavních komunikačních tahů se však instalují také vysokorychlostní nabíjecí stanice s výkonem 150 kW a více, které dokážou elektromobil dobít během několika minut. Podle dat skupiny ČEZ, největšího provozovatele nabíjecích stanic v Česku, se v prvním čtvrtletí roku 2024 počet nabíjení u stojanů ČEZ zvedl o 55 % oproti stejnému období v loňském roce.
Poptávka po nabíjecích stanicích i během letošního roku stále roste, v roce 2024 by jich mělo být vybudováno ještě více než loni. Mezi největší trendy v posledním roce patří dynamické řízení nabíječek, které snižuje výkon nabíjecího bodu při startu nabíjení.
Výrazné atypické rozšiřování nabíjecí infrastruktury se plánuje v Praze, kde by do konce roku mělo být nabíjecími body osazeno 150 lamp veřejného osvětlení. Každá nová bytová jednotka nebo komplex s parkovacím místem na území metropole by navíc podle vyhlášky měly mít přípravu na instalaci nabíjecí stanice. Instalace nabíječek na stožáry veřejného osvětlení se pro metropoli osvědčuje jako funkční řešení. Řada řidičů elektromobilů je využívá pro cesty do práce, ale v garážích kvůli legislativě zatím není možné instalovat nabíječky se střídavým proudem. Dostupné nabíjení z veřejného osvětlení pro ně tak představuje vhodnou alternativu.
Nástup elektromobilů zatím pomalejší
Přestože rozvoj dobíjecí infrastruktury v Česku zrychluje, počet nově registrovaných elektromobilů za první čtvrtletí letošního roku meziročně klesl o 1,2 %, zatímco v ostatních zemích EU narostl o 3,8 %. V ČR bylo podle statistik CDV registrováno pouze 1 307 nových osobních bateriových elektrických vozidel. Podíl elektromobilů na všech registracích v EU činí 12 %, v ČR pouze 2,3 % a Česko se mezi zeměmi EU řadí na předposlední místo. Tři čtvrtiny z nových registrací jsou navíc firemní, soukromé osoby tak stále preferují spíše jiné druhy paliv.
Zeptali jsme se…
Článek doplňujeme o krátký rozhovor s provozním ředitelem společnosti NTL Forensics Karlem Vanišem.
V článku píšete, že v České republice máme jednu z nejširších sítí na jeden elektromobil. Není to však dáno spíše nižším počtem elektromobilů než vysokým počtem dobíjecích stanic? Jaký by měl být cílový počet dobíjecích stanic v České republice (popř. i na Slovensku) v evropském měřítku?
V případě České republiky můžeme mluvit o jedné z nejširších sítí na jeden elektromobil právě tím, že zde máme registrován extrémně nízký počet bateriových elektrických vozidel. Oproti jiným zemím nám to ale dává tu výhodu, že nových elektromobilů může se současnou dobíjecí infrastrukturou jezdit i čtyřikrát víc a nedostatečná infrastruktura nebude představovat překážku v rozvoji elektromobility.
Podle Národního akčního plánu čisté mobility z roku 2020, který vznikl na základě požadavku směrnice Evropského parlamentu, by do roku 2030 mělo být vybudováno celkově 19 000 nabíjecích stanic pro elektromobily. Dnes se pohybujeme přibližně na 13 % z tohoto cíle, můžeme proto očekávat další zvyšování tempa výstavby nových stanic.
Píšete rovněž, že soukromé osoby stále preferují klasické pohony před elektrickým. Jaký v tomto ohledu očekáváte vývoj? Zlomí současnou situaci například masivní nástup levnějších čínských elektromobilů?
Podle mého názoru je nízký zájem soukromých osob o elektromobily způsoben především jejich vysokou pořizovací cenou. Když se proto například rodina s dvěma průměrnými platy rozhoduje, jaké auto si pořídí, cena bývá často jedním z rozhodujících parametrů a elektromobily se stále pohybují řádově zcela jinde než vozidla se spalovacím pohonem. V současné době navíc neexistuje žádný dotační program, který by podporoval nákup elektromobilu pro fyzické osoby, firmy mají v tomto ohledu značnou výhodu.
I mezi firmami teď můžeme v celé EU pozorovat jakousi nejistotu způsobenou prohlášením, že uhlíková stopa za výrobou elektromobilu je vyšší než uhlíková stopa za spalovacími motory. Trh sám tak moc neví, jak reagovat a jestli se celkové smýšlení nad elektromobilitou nezmění.
Druhým faktorem je i postoj automobilek. Například společnosti Volvo nebo Jaguar vydaly prohlášení, že už budou vyrábět jenom elektroauta, oproti tomu výrobce Mercedes-Benz zase přechod na elektromobilitu zpomalil kvůli poptávce.
Obecně – slýcháme názory, že limitujícím faktorem elektromobility bude nedostatečná infrastruktura a nedostatek elektrické energie jako takové. Jak se v tomto ohledu díváte do budoucna?
Nedostatečná infrastruktura v Česku momentálně není překážkou, jako tomu je v zahraničí. Provozovatelé nabíjecích stanic si navíc jsou vědomi narůstající poptávky řidičů po dostupné nabíjecí infrastruktuře, každý rok se tak na české silnice instaluje čím dál víc nabíjecích stanic a naše společnost na tom má nemalý podíl.
Co se týče nedostatku, případně zdražování samotné elektřiny, i to teď řidiči vnímají jako problém. Dnes se ale pro nabíječky čím dál víc využívá zelená energie hlavně z fotovoltaických elektráren, které také prožívají v tomto období velký rozmach. O elektřinu pro nabíječky by proto neměla být nouze a s dalším rozvojem fotovoltaiky by mohla klesat i její cena.
Jakou do budoucna bude hrát úlohu akumulace energie a využití elektromobilů pro akumulaci a využití například pro potřeby domácností?
Už dnes můžeme vidět různé způsoby, jak se elektromobily využívají v rámci hospodaření s elektřinou v domácnosti. Jde o případy, kdy vlastník elektromobilu zároveň má instalované fotovoltaické panely, ze kterých mohou vznikat přebytky elektřiny. Tyto přebytky se pak mohou rovnou využívat pro nabíjení elektromobilu.
Dnes už ale existují efektivnější způsoby, jak přebytkovou energii ukládat, například s pomocí domácí akumulátorové baterie. Obě řešení by se ale samozřejmě dala kombinovat.
Náš časopis je určen pro profesionály v autoopravárenství – v jakém časovém horizontu by měly i malé a střední neznačkové dílny pomýšlet na instalaci nabíjecí stanice? Jak mají v případě zájmu o její pořízení postupovat?
Určit přesně časový horizont není úplně snadné, protože instalace nabíjecí stanice záleží na několika faktorech. Obecně by se dílny nad instalací nabíjecí stanice měly zamyslet v následujících dvou letech. V NTL Forensics už s instalací soukromých nabíječek máme zkušenosti, a dokážeme tedy nabídnout komplexní řešení.
Nejprve je třeba zhodnotit stávající elektrickou infrastrukturu v rámci lokality, jestli se nabíječka servisu vyplatí. Následně je nutné získat stavební povolení od příslušných úřadů a vybrat vhodný typ nabíjecí stanice, na němž bude závislá rychlost dobíjení. A samozřejmě vybrat dodavatele. Při plánování bych také doporučil vyhledat si, jestli není možné na výstavbu neveřejné dobíjecí stanice získat dotace. Právě teď probíhá například výzva MPO z Národního plánu obnovy, v jejímž rámci je k dispozici dotace ve výši 300 milionů korun na výstavbu dobíjecích stanic pro firmy.
Tento článek najdete v časopisu AutoEXPERT, vydání č. 6/2024.
