Technické školení je skvělá věc. A neplatí to jen pro ty, kteří jsou školeni. Stejně tak může prospět i školiteli. Třeba tím, že ho uvede do reality. „Tohle přece už dávno víte!“ řekl by si kdekdo společně s pochybnostmi, zda vůbec něco tak samozřejmého na školení zmiňovat. Jenže opak je pravdou. Proto malé opáčko nikdy neuškodí. Navážeme tím na sérii článků o geometrii podvozku z předchozích vydání AutoEXPERTU. Tentokrát ale nepůjde čistě o geometrii jako takovou, pojednáno bude vibracích, na něž si zblízka posvítí Petr Kunzl a Josef Hruška ze společnosti AD TECHNIK.
Přál bych vám vidět ten údiv, když na školení zmíním, že jeden z projevů špatně seřízené geometrie mohou být vibrace vozidla.
„Geometrie a vibrace? Odkdy jako? Když auto vibruje, vyvážím přece kola. Když to nepomáhá, zkontroluji jejich stav, stav nábojů, kotoučů a správný způsob montáže na ně.“ To je samozřejmě naprosto správně.
A dál? Kardan ven (pokud na autě je), zní většinou svorně. A dál? Nové poloosy. A dál… Napadlo vás někdy ještě předtím, než začnete z auta pracně tahat jednotlivé rotující komponenty, udělat něco tak jednoduchého a bezbolestného, jako je kontrola geometrie?
„Ne, proč?“
Jak dovede špatná geometrie rozvibrovat celé auto
Podvozek, resp. zavěšení kol je poměrně komplikovaný mechanismus obsahující řadu pohyblivých spojů. Kulové čepy, pružné uložení tlumičů, ložiska kol a silentbloky jsou jen základním výčtem. Každý takový pohyblivý spoj má svou vůl
Pokud Vás článek zaujal a přejete si pokračovat v jeho přečtení, přihlaste se.
Tento článek je přístupný pouze pro předplatitele 
Máte už předplatné? Přihlásit se.
