Audit skladu náhradních dílů

Z rubriky: Audit v autoopravně (7)

Ve spolupráci s Filipem Brücknerem ze společnosti Qualis vám přinášíme další část pohledu na práci (resp. její výsledky) auditora procesů v autoopravnách. Tématem tohoto pokračování je skladové hospodářství.

Součástí auditu servisních standardů je také audit skladu náhradních dílů – a má to svou logiku. Ve skladu jsou často stovky různých dílů pro mnoho různých modelů vozidel. Základními požadavky na sklad je mít k dispozici požadované díly, uchovat při skladování jejich kvalitu a včas je vydat na zakázku, aby v procesu opravy nebyl slabým článkem, který odbavení zakázky brzdí.

Sklad dílů musí být funkční, dobře osvětlený, přehledně uspořádaný, s dostatečnou kapacitou a díly snadno dostupnými. Skladovací plochy pro naskladňování a manipulaci s díly musí být rovné a zpevněné.

Skladové hospodářství je speciální disciplína a není úplně ambicí tohoto textu říkat, jak by se měla dělat. Tou je pouze sdílení pohledu auditora na oblasti, které se při auditu prověřují a ve kterých se nejčastěji chybuje.

Nejčastější chyby

• Jak už bylo řečeno, auditor se – v závislosti na standardu daného výrobce – zaměřuje především na to, zda jsou díly skladovány tak, aby se zachovala jejich kvalita. Předpokladem je uchovat díly v originálním balení a zejména ty kovové chránit před deformací, rozbitím a třeba i vlhkostí a korozí. Tím by trpěly kovové díly, jako jsou například brzdové kotouče, ložiska nebo potrubí, které by mělo být navíc na koncích vždy opatřeno záslepkami (obr. 1 a 2).

• Dlouhodobé skladování samotných pneumatik má také svá pravidla a stavění vysokých komínů způsobuje jejich deformaci (obr. 3 a 4). Zapomínat by se nemělo ani na dodržování skladovací polohy, která může být vyznačená na obalu dílu. To se týká především karosářských dílů a skel (obr. 5 a 6).

Pokud Vás článek zaujal a přejete si pokračovat v jeho přečtení, přihlaste se.