Síla logování

Význam detailního logování v automobilové diagnostice se ukazuje i tam, kde složitá konstrukce vozidla a špatný přístup k datům kladou překážky – přesně s tímto přístupem přichází známý diagnostik Jiří Černý ve svém dalším příspěvku. Na konkrétním případu Range Roveru Sport 3.0 SDV6 BiTurbo ukazuje, že bez tovární diagnostiky lze dosáhnout jistoty v opravě i u takto složitých vozidel.

Článek ze seriálu Liga mistrů diagnostiky. Další díly ZDE.

V rámci článku detailně ukážeme, co všechno se dá z dobře zpracovaných logovacích záznamů vozidla vytěžit. Tento případ vznikl na základě opakovaného problému s padáním motoru do nouzového režimu u vozidla britské značky Land Rover. Konkrétně šlo o model Range Rover Sport vybavený třílitrovým vznětovým biturbo motorem. Tato značka vyvolává v mnoha autoservisech respekt, ne-li přímo „kopřivku“ – nejen kvůli komplikované konstrukci, ale i omezenému přístupu k datům, nejednotným komunikačním protokolům a specifickým řídicím strategiím. My ukážeme, že i přes tyto překážky lze ze správně pořízených logů vytěžit velmi přesné a hodnotné informace – bez tovární diagnostiky. Tento přístup přináší výsledky i tam, kde jiní často tápou.

Zásah majitele – úprava škrticí klapky

Majitel podle videa na YouTube upravil hranu škrticí klapky v sacím systému za turbodmychadly, aby omezil nadměrné přeplňování (chyba P0234). Po této úpravě se závada již neprojevila – ale majitel chtěl mít jistotu, že systém je opravdu v pořádku. Proto jsme se domluvili na kompletní analýze přeplňování pomocí jízdních logů.

Popis problému

Vozidlo padalo do nouzového režimu a objevovala se chyba DTC P0234 (Overboost Condition), což znamenalo, že skutečný plnicí tlak překročil požadovaný o ≥27,6 kPa po dobu alespoň pěti sekund. Ve dvoustupňovém biturbo systému Range Roveru jsou dva samostatné snímače MAF a komplexní hybridní regulace, která se liší od běžně známých řešení.

Logování

Přistoupil jsem proto k logování (obr. 1), které zahrnovalo: otáčky, MAF bank 1/2, požadovaný vs. skutečný boost, signály PWM a shut‑off ventily, tlak DPF,volumetrickou účinnost (VE) a akustickou diagnostiku. Díky tomu jsem mohl ověřit, zda jde o skutečný přetlak, chybný snímač, nebo nedostatečné řízení přepínání turbodmychadel.

Analýza dat

• Nárůst otáček je korektně následován zvýšením průtoku vzduchu podle MAF.
• Zaznamenaný rozdíl asi 2 % mezi bankami MAF je v toleranci, ale podstatný pro řízení biturba.
• Boost začíná výrazně stoupat až po aktivaci sekundárního turbodmychadla, a to bez zpoždění či nestandardního chování.

Log tak potvrdil správné přepnutí na biturbo. Zdánlivá nesymetrie MAF, která byla v rámci normy, odhalila také funkci řídicího systému, který reaguje na banku s mírně vyšším průtokem – což detailně ověříme v následné analýze signálů PWM a shut-off ventilu.

Požadovaný vs. skutečný tlak

Pokud Vás článek zaujal a přejete si pokračovat v jeho přečtení, přihlaste se.