Nedávno jsme obdrželi následující e-mail od pana Stojana: Dobrý den, omlouvám se za nevyžádaný e-mail. Byl jsem vaším dlouholetým čtenářem a provozoval 23 let malý autoservis ve Zlíně. Bohužel situace v ČR mě přinutila vše opustit a odstěhovat se do Dominikánské republiky. Zatím jsem zde asi čtyři měsíce, ale již od samého začátku pracuji v místní dílně. Často jsem ve vašem časopise četl zajímavé články o opravách v různých koutech světa, a tak jsem si říkal, že by mohlo být zajímavý námět na článek i místní servisování aut… Nadšeně jsme dali panu Stojanovi za pravdu a vy si můžete přečíst následující reportáž.
Je mi 44 let, mám ženu a dvě děti, 11 a 8 let. Narodil jsem se ve Zlíně, vyučil se automechanikem s maturitou. Ve Zlíně jsem měl přes 20 let malý autoservis v rodinném domě, kde jsem bydlel. Bohužel situace v České republice, která začala s covidem a dál se zhoršuje, mě dohnala k přesvědčení opustit i s rodinou Českou republiku. A protože jsme již párkrát Dominikánskou republiku navštívili a velmi se nám tu líbilo, padla volba právě na ni.
Pracuji v autoservisu, který se nachází na severním pobřeží Dominikánské republiky ve městě Sosúa. Město má zhruba 70 000 obyvatel, a protože zde není veřejná doprava, většina obyvatel jezdí v autech nebo na motorce. Vozový park je tady celkem různorodý, od luxusních nových vozů až po rozbitá stará auta, ve kterých jezdí místní domorodci. Ale i přesto se dá říct, že průměrné stáří aut je kolem 10 až 15 let.
Nejvíce zde převažuje kategorie SUV z důvodu horší kvality silnic. Odlišnost v servisování aut tady a v Česku začíná již tím, že zde nejsou žádné STK, a tím pádem záleží jen na majiteli, kdy a jak si co nechá opravit. Proto například jízda s prasklinou na čelním skle nebo rozbitým světlem nikomu nevadí a ani místní policie na to nehledí…
Pestré národnostní složení
Co se týká místních mechaniků, pracují zde v menšině přistěhovalci (je mezi námi Němec, Kanaďan, Rus), kteří autům rozumějí, a ostatní jsou Dominikánci. Místní bohužel opravují auta velmi špatně, neznají správné postupy a pracují tak, jak to od někoho odkoukali. Párkrát se stalo, že k nám zákazník přitáhl auto, které měl předtím jen na kontrolu špatného zvuku motoru v dominikánském servisu, a když druhý den přišel zpět, motor byl kompletně rozebraný, jenže bez výsledné diagnózy. Bohužel pak dávat takový motor dohromady je velmi obtížné.
Specifika oprav
Vybavení v servisech je obdobné jako v ČR jen snad s tím rozdílem, že je zde napětí v síti jen 110 V a nepoužívá se metrická soustava. Většina vybavení se sem dováží z USA a ceny jsou podobné jako v České republice.
Velká odlišnost spočívá v tom, že zvedáky jsou venku jen pod přístřeškem. V Dominikánské republice je celoročně kolem 30 stupňů přes den a v uzavřené dílně je na práci opravdu horko. Do našeho servisu většinou přijíždějí cizinci dlouhodobě žijící v Dominikánské republice. Většinou jsou to Američané nebo Kanaďané a ti jsou zvyklí se o auta celkem starat. Hodinová sazba je 1600 pesos, tj. asi 640 Kč, spousta oprav se provádí na počkání, třeba výměna oleje, výměna brzdových destiček, výměna poloosy anebo výměna oleje v automatické převodovce. Mezi nejčastější práce pak patří doplňování klimatizace a hledání úniku chladiva. To je zde velmi levné – asi 40 haléřů za gram, a proto spousta zákazníků jezdí klidně i jednou za 14 dní doplnit klimatizaci a opravu odkládá.
Co se týká značek aut, převažují americké, korejské, japonské a pár evropských. Občas do servisu přijede i škodovka. Naposledy přijel Dominikánec se Škodou Octavia 1. generace s motorem TDI 66 kW a mluvil o ní jen v superlativech.
Pokud jde o náhradní díly, většinou na americké vozy jsou druhý den, na evropské a japonské se musí často objednávat až z Ameriky, a to se čekání protáhne i na 14 dní. Zákazníci, kteří mají neamerická auta, si často díly objednají sami, a až jim přijdou, jen si domluví termín, přinesou díly a zaplatí jen za práci.
Jiný život
Tak to byla alespoň krátká sonda do opravárenství v Dominikánské republice. Život zde plyne pomaleji, většina lidí se na sebe směje a i problémy se zde řeší s úsměvem. Valná většina cizinců zde bere auto jako prostředek, jak se dostat například z pláže do restaurace nebo do apartmánu, prostě si užívají života. České pojetí auta jako modly a chlouby po pár týdnech života zde vezme velmi rychle za své.
Tento článek najdete v časopise AutoEXPERT vydání č. 12/2023.