Další letošní článek našeho spolupracovníka Josefa Förstera se věnuje překvapivě matematické disciplíně, která, i když se to nezdá, má vliv na vaše podnikání.
Statistická chyba je odchylka mezi skutečnou hodnotou a hodnotou zjištěnou měřením nebo výběrem dat. Vzniká proto, že pracujeme jen s omezeným vzorkem nebo nepřesným měřením, ne s celou realitou. Obvykle se jako „standardní“ statistická chyba uvádí ±5 %.
Začínáme
Co máte společného s matematickou disciplínou zvanou „statistická chyba“? I když ne matematici, i když ne vědci, setkáváte se s ní při svém podnikání pravděpodobně každý den a její vnímání a práce s ní pro vás mohou být velice důležité. O kvalitě duševního zdraví nemluvě. Dost již teoretizování a vzhůru do vašich servisů.
- Proč je dobré se nad pojmem statistická chyba zamyslet?
- Proč je pro vás tak důležitý?
- Co všechno do statistické chyby zahrnout?
Pokusím se to vysvětlit na příběhu
Byl nebyl jeden majitel dealerství, který na každé konferenci v kapitole různé přicházel s jedním a tím samým diskusním příspěvkem. Podle něj byly dveře na jeden tehdy objemový model oproti ostatním modelům příliš drahé a mělo by se s tím něco dělat. Nedbal odpovědi, že objemový je ten model jen v naší vlasti a že statisticky se dveře přece tak často nevyměňují. Bo když srážka, tak zepředu nebo zezadu, no né?
Neboli protože se majitel setkal s takovým druhem ojediněle drahého dílu, navíc placeného samoplátcem (rozuměj ne havarijně pojištěným řidičem), utkvěla mu tato statistická chyba v paměti, a pokaždé když uslyšel zvolání „má někdo něco do diskuse“, automaticky se přihlásil.
Už tedy víme, co je statistická chyba? Příběh, který utkví v hlavě, ale neopakuje se. Jen se tehdy sešlo několik proměnných, které věc eskalovaly. Setkávám se s touto problematikou často. Za roky svých návštěv v servisech v podstatě nepřetržitě. Všechny ty ojedinělé příběhy mají několik prvků, které se stále opakují. Stálo to hodně peněz, zákazníka nebo vás. Ztratili jste zákazníka nebo jste ho hodně nahněvali. Vymykalo se to zvyklostem, ale už se to neopakovalo. Ani dvakrát či třikrát není pravidelné opakování.
Doufám, že jsem vám zřetelně nastavil světlo na něco, z čeho se můžete poučit jen tím, že statistickou chybu identifikujete a uvědomíte si, že je neopakovatelná. Navíc většinou na shluk těch nepříznivých okolností ani nemáte vliv. Nevyžádaná rada. Proto se v tom už nevrtejte a nevystupujte s podobnými příběhy na konferencích v kapitole různé.
Metoda 2U
Uval a uvidíš. O co jde? O starý pracovní postup pocházející z Ostravska. Pravděpodobně z dolů. Myslím vážně.
V čem tato metoda spočívá? Uval a uvidíš. Překlad: Nejdřív to udělej a pak sleduj, jaký to má výsledek. Pravděpodobnost hraničí s jistotou, že tento unikátní postup používá nejedna současná vládnoucí garnitura. Soudě podle cenovky, jakou teď můžete vidět na stojanech čerpacích stanic.
Jiný příklad – z naší kotliny
Jeden z pracovníků za vámi přijde s návrhem celého (údajně) kolektivu servisu, že by jim vyhovovalo pracovat jen čtyři dny v týdnu. Někteří to ještě „zdokonalili“ o požadavek dvakrát týdně práce z domu. Nemluví za všechny, ale vy na základě jeho údajně celokolektivního přání provedete změnu. Nebudete přece se složenýma rukama čekat, až vám dají hromadnou výpověď. Nově se pracuje jen od pondělí do čtvrtka. Vše je zalité sluncem. V šatnách vašich zaměstnanců. Jen vaše podnikání nějak zalité sluncem není. Znáte servis, kde se pracuje jen čtyři dny v týdnu? Já ještě ne. Tohle je sice jen teorie, ale hezky vysvětlující metodu 2U. Uval a uvidíš.
Proč vám o takové stupiditě, která se nikdy nemohla stát, vlastně vyprávím? Protože se chci elegantně dostat k následující kapitole pod titulkem…
Souběh aplikace 2U se statistickou chybou
Proč je to vražedná kombinace? Inu proč? Protože když statistickou chybu špatně vyhodnotíte a rozhodnete se na základě ní něco razantně změnit, nemusí to dobře dopadnout. V kombinaci příběhu inovativního požadavku kolektivu a úprav podmínek pro zákazníky je chyba fatální.
Závěr
Byl jsem první dubnový den v Mladé Boleslavi na finále 31. ročníku Autoopraváře juniora. V pěti kategoriích soutěžilo z celé republiky 88 finalistů. Radost vidět nastupující generaci mladých automechaniků, karosářů, autotroniků, lakýrníků a taky lakýrnic.
MŠMT, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, teď razí takový inovativní přístup k učňovskému školství, mladé generaci. Říká „hledejte talenty“. Nemůžu než souhlasit. Hledejte talenty. Což chci i silně doporučit vám všem. Přestože jste se s učni na praxi z různých důvodů spálili, hledejte mezi nimi, jak já říkám, „nevybroušené diamanty“. Protože jsou. Mohli jsme vidět v Mladé Boleslavi. Často mezi vámi slýchávám u těch, kteří učně nemají, stejné příběhy. Měli jsme, ale nestál za nic nebo něco provedl, tak teď po deseti dvaceti letech nebudeme přece měnit zavedený postup.
A třeba to tehdy byla jen statistická chyba…
ZDE si můžete stáhnout tento článek v PDF.
Tento článek najdete v časopisu AutoEXPERT, vydání č. 5/2026.
