Parafinická motorová nafta – HVO

Opět se vracíme k tématu, kterému jsme se na stránkách AutoEXPERTU již věnovali. Specialista Vladimír Třebický pro vás shrnuje vlastnosti syntetické nafty jako jednoho z paliv budoucnosti.

Hydrogenovaný rostlinný olej (HVO – hydrotreated vegetable oil) je směsí uhlovodíků získaných katalytickým hydrogenačním zpracováním rostlinných olejů, živočišných tuků nebo odpadních surovin z potravinářského průmyslu. Jako biosložka je alternativou k FAME (metylestery mastných kyselin) a pro jeho výrobu se používají tytéž suroviny, ale má daleko lepší palivářské a fyzikálně-chemické vlastnosti.

HVO má velmi dobré využití jako palivo pro vznětové motory díky své chemické podobnosti s fosilní naftou. Na rozdíl od FAME neobsahuje kyslík a má parafinickou strukturu, která zajišťuje vysokou stabilitu a výborné nízkoteplotní vlastnosti. Díky tomu lze HVO využívat jako čisté palivo HVO 100 nebo mísicí složku do motorové nafty v množství 30 % obj. až 35 % obj., aniž by to vyžadovalo speciální úpravy motorů nebo ovlivnilo jejich homologaci. Jediným omezením je spodní limit hustoty pro motorovou naftu, který je pro nafty pro mírné klima ve všech třídách 815 kg/m³.

Suroviny

Suroviny pro výrobu HVO mohou zahrnovat různé druhy olejů, jako jsou např. řepkový a slunečnicový olej, ale také živočišné tuky a především odpadní suroviny z potravinářského průmyslu (obr. 1). V současné době tvoří odpadní suroviny významný podíl blížící se 90 %. Důvodem je to, že rostou požadavky na úsporu emisí CO₂ a využití HVO je jednou z možností, jak tyto požadavky splnit. Používané suroviny mohou být využity i pro výrobu FAME.

Výroba

Důležitou částí výroby je kromě odstranění volných mastných kyselin neutralizací a vysušení i odstranění fosfolipidů, látek obsahujících fosfor. Přítomnost fosforu je zcela nežádoucí, především vzhledem k citlivosti katalyzátorů používaných ve výrobě na jeho přítomnost. Výroba probíhá reakcí s vodíkem při teplotách 300 °C až 400 °C za tlaku 50 až 100 barů. Za uvedených podmínek se surovina mění na uhlovodíky. Reakce probíhá za přítomnosti katalyzátorů na bázi kobaltu, niklu nebo molybdenu. V průběhu reakce se odštěpuje kyslík ve formě vody a oxidu uhličitého a do vytvářených molekul vstupuje vodík. Produkty těchto reakcí jsou parafinické uhlovodíky C₁₅ až C₁₈ a současně vzniká biopropan, který se odděluje a využívá například jako složka LPG.

Pokud Vás článek zaujal a přejete si pokračovat v jeho přečtení, přihlaste se.