Recyklované motorové oleje

Je 100% syntetický motorový olej skutečně jedinou zárukou kvality a jsou recyklované oleje technické zlo, které nepatří do motoru? Na tyto otázky vám v následujícím článku odpoví Pavel Universal, technik pro automobilová a letecká maziva společnosti TotalEnergies Marketing Česká republika a Slovensko.

Nejen většina laické veřejnosti, ale i někteří mechanici se domnívají, že pro výrobu motorového oleje se použije minerální nebo syntetický olej (popř. jejich kombinace), kdy je zažité, že syntetický olej musí být přece výkonnější a lepší než minerální. Případná zmínka o použití recyklovaného oleje vyvolává krajní nedůvěru v daný produkt. V tomto článku se pokusím zbořit mýty a domněnky ohledně složení nejen motorových olejů, jejich výkonnosti, možném značení a případném použití recyklovaných olejů.

Když se řekne základový olej

Pokud budeme hovořit o základových olejích, tak jich existuje mnohem více a pro výrobu motorových olejů se nepoužívají jen zmiňované dva typy. Pro výrobu moderního motorového oleje je potřeba vyvážená směs základových olejů a aditiv, které budou optimálně spolupracovat. Zvolená směs aditiv musí být plně rozpustná v základovém oleji bez zpětného vypadávání sraženin, a to i při extrémní zátěži a po ní.

Jako jednoduchý příklad mohu uvést motorový olej, u kterého výrobce deklaruje, že je „vyrobený ze 100% PAO (syntetického) základového oleje“. Pokud by tato informace byla zcela pravdivá, potom by v tomto konkrétním případě pravděpodobně nebyla použita například vysokotlaká aditiva (EP/AW) na bázi fosforu nebo síry, tedy ani aditiva typu ZDDP, která se velmi špatně rozpouštějí právě v základovém oleji typu PAO. Případné použití vyššího množství této aditivace by mohlo znamenat zpětné srážení aditiv. V tomto konkrétním případě je příčinou to, že základové oleje typu PAO jsou tzv. nepolární, bez aromátů, a proto je v nich problematické rozpouštět vysoce polární látky, jako např. sulfidy nebo fosfáty.

Pro bezproblémové rozpouštění se proto PAO obvykle kombinuje s jiným typem základového oleje, ve kterém jsou daná aditiva lépe rozpustná. Proto to v praxi může být tak, že v tomto případě je vhodný aditivační balíček rozpuštěn v nějakém dalším nosiči, např. esterovém oleji, a tato směs se potom následně míchá se základovým olejem PAO. Proto se u moderních (nejen) motorových olejů při výrobě používá více typů základových olejů, které mají odlišné parametry a rozdílné chování k některým typům aditiv.

Základní rozdělení základových olejů dle API

Oleje Group I – minerální základový olej vyrobený standardní technologií rafinace.

Oleje Group II – minerální základový olej vyrobený technologií hydrokrakování.

Oleje Group III – základové oleje vyrobené technologií hydrokrakování a hydroizomerace. Tyto oleje jsou dle klasifikace API označené jako minerální. Avšak v roce 1999 rozhodl americký orgán National Advertising Division (NAD) o tom, že vlastnosti tohoto základového oleje se tak silně blíží syntetickým základovým olejům, že produkty vyrobené z tohoto „minerálního“ základového oleje mohou být nazývané syntetickými. (V EU se označení může lišit např. s ohledem na předpisy a nařízení na ochranu spotřebitele.)

Oleje Group IV – syntetické základové oleje PAO (polyalfaolefin).

Oleje Group V – syntetické základové oleje, které nespadají do skupin I až IV. Např. PAG (polyalkylenglykol), estery, diestery, silikonové oleje atd.

Podrobné informace o jednotlivých typech základových olejů vidíte v tabulce 1.

Kam zařadit recyklované oleje?

Pokud Vás článek zaujal a přejete si pokračovat v jeho přečtení, přihlaste se.