Systém start-stop versus filtrace oleje

Pokud se v jakékoliv skupině automobilových fanoušků bavíte o tom, jak bývala auta lepší, zpravidla se brzy dostanete k tématu systému start-stop. Málokterý systém v posledních letech vyvolal tolik smíšených pocitů. S techniky společnosti Hengst se na něj podíváme z hlediska filtrace oleje.

Systém automatického vypínání motoru při stojícím vozidle je jedním z řešení zaměřených na snížení emisí škodlivých látek emitovaných vozem při zastavení. Z hlediska životního prostředí je tato funkce obzvláště užitečná pro jízdu ve městě, kdy se tráví mnoho času stáním v dopravních zácpách nebo na červenou. Pro uživatele vozidla, který většinu vzdálenosti ujede ve městě, se jedinou výhodou ukazuje mírné snížení spotřeby paliva (během hodiny volnoběhu spotřebuje motor 0,5–1,5 litru paliva, samozřejmě v závislosti na počtu válců). S tímto systémem může řidič, který jezdí převážně ve městě, ušetřit kolem 100 litrů paliva ročně (za předpokladu 1,5 hodiny denní „jízdy“ v městských zácpách). Pokud je vůz používán převážně na dlouhé cesty mimo zastavěné oblasti, může maximální roční úspora činit pouhých 20 litrů.

Start-stop není novinkou

Zajímavé je, že myšlenka vypínání motoru při stojícím vozidle není nová. První takový systém vyvinula automobilka Toyota v roce 1964: model Crown byl tímto systémem vybaven až do poloviny 70. let. V Evropě značka Fiat (u modelu Regata Energy Saving) nabízela systém Easymatic, který umožňoval vypnutí motoru tlačítkem. K opětovnému nastartování docházelo po sešlápnutí pedálu akcelerace. Prvním sériovým modelem se systémem start-stop byl VW Golf 3 Ecomatic, vybavený atmosférickým vznětovým motorem (vypínal nejen motor při zastavení vozidla, ale i vstřikování za jízdy, pokud řidič nesešlápl plynový pedál). Tato myšlenka byla dále využita ve slavných projektech skupiny VAG: VW Lupo 3L a Audi A2 3L (vozidla se spotřebou paliva 3 l na 100 km).

Vliv systému na komponenty motoru

Pokud Vás článek zaujal a přejete si pokračovat v jeho přečtení, přihlaste se.