Tématu radarů, přesněji řečeno radarových detektorů, jsme se na našich stránkách doposud nevěnovali. Jak náročné bylo přijít s tímto sortimentem na trh, ale i další plány českého výrobce – společnosti RADAGO s.r.o. – přiblíží v tomto rozhovoru jeho spoluzakladatel Martin Rašpl. Zaostřeno na detektor radaru.
Jak jste se k tomuto oboru dostal a kdy vás napadla myšlenka věnovat se vývoji vlastních radarových detektorů?
Cesta k vývoji vlastních radarových systémů trvala poměrně dlouhou dobu. Klíčovým okamžikem byl rok 2007, kdy můj kolega Ivan přivezl z USA malou „zázračnou krabičku“ – detektor radaru. Novinka, kterou jsme tehdy v Evropě neznali, v nás vzbudila velkou zvědavost. Zpočátku jsme neplánovali vyvíjet vlastní produkty, ale když jsme viděli, jaký potenciál tato technologie nabízí a jak zájem mezi zákazníky postupně roste, začali jsme ji hlouběji studovat. S přibývajícími realizacemi instalací dovezených radarových systémů a s celkovou profesionalizací našich služeb jsme v roce 2018 dospěli k rozhodnutí vyvinout vlastní zařízení a přijít s ním na trh. S pandemií jsme naše plány sice na čas odložili, ale v roce 2022 jsme založili společnost RADAGO. Základní myšlenkou bylo, že technologie musí být nejen funkční, ale také uživatelsky přívětivá. To, soudě podle ohlasů zákazníků, splňujeme.
Můžete stručně popsat, jaké technologie nebo systémy jsou v této oblasti dnes běžné, jaké používáte vy a s čím vším se při vývoji potýkáte?
U našeho přenosného radarového detektoru je srdcem systému superrychlá a přesná detekce digitální anténou s využitím nejnovějších technologií. Všechny příchozí mikrovlnné signály jsou převáděny na digitální data v čipu DSP (digital signal processing), která se následně konvertují pomocí ADC (analog digital converter) a transformují se do frekvenční oblasti pomocí FFT (fast Fourier transform). Pro přenosný model jsme zvolili GPS modul KNCTEK. Určování polohy probíhá pomocí všech hlavních satelitních systémů. S ohledem na stále rostoucí počet zařízení pracujících na principu vysílání laserových pulzů je náš detektor navíc vybaven speciálním výkonným laserovým snímačem. Myslím, že jednou z největších výzev bylo dokázat sladit všechny tyto prvky do jednoho malého, kompaktního a funkčního zařízení.
Ve kterých zemích jsou vaše detektory dostupné? Musíte detektory pro různé trhy nějak přizpůsobovat? Je nutné provádět schvalování či certifikaci?
Naše zařízení jsme vyvíjeli především pro podmínky České republiky, která je naším primárním trhem. Přesto jsme při vývoji zvolili technologické řešení, které odpovídá nejen současným požadavkům, ale počítá také s novými technologickými a legislativními změnami i v budoucnu.
Určování polohy u obou zařízení probíhá pomocí všech hlavních satelitních systémů – GPS, Glonass a Galileo. Vyvinuli jsme vlastní API standard a mapový editor, který shromažďuje GPS data z několika ověřených zdrojů, a proto se dokážeme přizpůsobit různým podmínkám. Díky tomu máme v plánu se rozšířit na další klíčové trhy v Evropě, v hledáčku máme například Španělsko, Německo, Rakousko, Itálii nebo Chorvatsko. Každá z těchto zemí má sice svá specifika, ale naše řešení jsou navržena tak univerzálně, aby si s tím poradila. V rámci testování a schvalování využíváme unifikované evropské certifikace, což v praxi značně zjednodušuje vstup na nové trhy.
V souvislosti s tím je určitě velmi důležitá legislativa, která se bude zřejmě u nás i v různých zemích lišit.
Legislativa se skutečně liší, naše zařízení jsou však více než jen radarové detektory – pomocí modulární konstrukce a výkonných operačních systémů se umí přizpůsobit lokálním pravidlům. Například v zemích, kde je detekce radarů zakázána, mohou fungovat jen jako informační zařízení, čímž respektují místní legislativu.
Jak probíhá instalace vašich detektorů? Je k tomu zapotřebí odborná montáž? Je zde prostor pro servisy, které by prodej a montáž vašich detektorů nabízely svým zákazníkům?
Naše zařízení jsou navržena tak, aby pokryla široké spektrum potřeb zákazníků – od jednoduché instalace až po pokročilé možnosti instalace odbornými servisy, a to v podobě přenosné nebo pevně zabudované verze. Instalace přenosného detektoru nevyžaduje žádné speciální dovednosti. Stačí ho umístit na čelní sklo nebo palubní desku pomocí přísavky, zapojit do zásuvky zapalovače a hned jej lze používat. Naproti tomu zabudované zařízení je modulární systém, který lze nakonfigurovat dle svých potřeb. Přidat se mohou současně až dvě digitální radarové antény nebo digitální kamera se schopností vyhodnocovat video v reálném čase. Protože je toto zařízení integrováno do systémů vozidla, je už odborná montáž nezbytná. Z tohoto důvodu spolupracujeme se specializovanými servisy, kterým poskytujeme školení, technické materiály a průběžnou podporu.
Jako každé elektronické zařízení i detektory zastarávají, zejména s vývojem technologií. Jsou možnosti aktualizací, upgradu nebo rozšíření stávajících produktů?
Naše zařízení, vzhledem ke své modulární konstrukci a pokročilým operačním systémům, doslova „rostou“ s uživateli. Aktualizace softwaru, integrace nových funkcí nebo připojení k rozšířeným databázím je dnes už vlastně povinným standardem. Například u přenosného modelu je aktualizace GPS databáze snadná pomocí mobilní aplikace. Stačí se připojit přes Bluetooth, stáhnout nejnovější data a jednoduše je nahrát do zařízení. Mobilní aplikace plní i další funkce, jako je přenos varovných hlášení do audiosystému vozu. Pro změnu pevně zabudovaná verze zahrnuje plně automatický on-line systém a aktualizace nových funkcí či databáze probíhá bez účasti uživatele.
Jaký je váš osobní pohled na budoucnost dopravy a technologií v oblasti bezpečnosti řízení?
Osobně vidím, že doprava bude v budoucnu čím dál více propojená. Tímto směrem jsme uvažovali i při vývoji našich zařízení, která nenabízejí jen detekci radarových měřicích systémů, ale také pokročilé bezpečnostní funkce – třeba záznam jízdy nebo analýzu okolí vestavěnými kamerami. Pomocí těchto technologií dokážou naše zařízení nejen chránit před riziky na silnicích, ale také jim předcházet.
Děkujeme za rozhovor.
ZDE si můžete stáhnout tento článek v PDF.
Tento článek najdete v časopisu AutoEXPERT, vydání č. 1+2/2025.
