Moderní světlomety umějí výrazně zlepšit výhled i bezpečnost, ale jen pokud jsou správně nastavené. Petr Kunzl, školitel ze společnosti AD TECHNIK, vysvětluje, proč je u dnešních světlometů přesné seřízení důležitější než kdy dřív a jak snadno může malá odchylka znehodnotit i velmi sofistikovanou techniku.
V první části článku jsme si vysvětlili, proč jsou moderní a výkonné světlomety tak citlivé na správné seřízení. Dále vysvětlíme, jak to správně zvládnout.
Stanoviště a příprava vozidla
Se seřizováním světel se to má podobně jako s měřením geometrie nebo kalibrací ADAS. Vyžaduje správné pracoviště i přípravu vozidla. Pokud tyto dva faktory podceníte, nebude finální výsledek správný, ani když samotné měření a seřízení zvládnete na výbornou. Zároveň je to téma, které se může zdát banální, ve skutečnosti by ale vydalo na samostatný článek. Tentokrát se tedy spokojíme s tím, že jsme si připomněli jeho důležitost, a pustíme se rovnou do měření a seřizování jako takového.
Jdeme na to!
Kdo čeká univerzální návod, toho zklamu. V téhle oblasti není jednotný přístup, který by se dal snadno aplikovat napříč celým spektrem automotive. Obecně platí, že pro každé auto je třeba dohledat přesnou metodiku v dokumentaci výrobce. My si pro dnešní článek projdeme postup, který je typický pro vozidla značky Škoda. Je to na českém trhu nejfrekventovanější značka a zároveň nabízí matricové světlomety už několik let pro většinu svého portfolia (obr. 5). V servisní praxi se s nimi proto potkáte nejčastěji a zároveň se tu dají krásně demonstrovat jednotlivá typická úskalí.
Řeč bude o tzv. I. a II. generaci těchto světel. Automobilka je nabízí od roku 2019, nejdřív do posledního faceliftu Superbu III, ve stejném roce také do Kodiaqu I a následně i do Octavie IV. V různých variantách je používá dodnes s tím, že k výrazné inovaci došlo až v modelech Epiq a Peaq, kde nastupuje nová, odlišná technika.
Dalo by se o nich napsat hodně, já zmíním jen to nejdůležitější. Jde o tzv. skládané matricové světlomety. To znamená, že se vždy skládají ze dvou oddělených modulů, chcete-li čoček. U SUV jsou nad sebou, u ostatních modelů vedle sebe. Funguje to tak, že první čočka vytváří tzv. statický základ, zatímco ta druhá je právě oním matricovým modulem. U SUV je to vždy ta spodní, u ostatních ta vnitřní.
V praxi to potom funguje tak, že statický základ svítí stále bez ohledu na režim světlometu. O vše ostatní se stará matricová část. I. generace využívá 12 LED segmentů ve dvou řadách (celkem 24), II. generace 18 LED opět ve dvou řadách (celkem 36). Jak to celé funguje, znázorňuje schematický obrázek. Důležité je, že světelný paprsek obou čoček se na vozovce (nebo v regloskopu) tzv. skládá nad sebe. Spodní část je stabilně nasvícena prvním statickým modulem, horní je pak plně v režii matricového modulu.
Potkávací režim
Jakkoliv je hlavní síla těchto světlometů v režimu plného výkonu, pro pochopení toho, jak to celé funguje, bude ideální začít s potkávacím režimem. Na obr. 6 je schematicky znázorněno rozložení jednotlivých segmentů ve finální osvětlené ploše. Dolní polovinu osvěcuje statický modul, jehož horní hrana je současně tou, podle které se měří sklon světlometu. Prostor nad ní je plně v režii matricového modulu. Zde 12 LED segmentů ve dvou řadách.
V potkávacím režimu tedy svítí pouze pět pravých segmentů spodní řady (obr. 7). Tím je vytvořen charakteristický obraz potkávacího světla se stíněnou levou částí a pravou částí osvětlující prostor před vozidlem. Oproti konvenčním světlometům to má dvě podstatná ALE.
První ALE je skutečnost, že pravá část se nezvedá pod úhlem 45 stupňů, nýbrž kolmo, tedy 90 stupňů. To je dáno samotnou konstrukcí světlometu. Aby proto prošel homologací, musí být samotný bod zlomu (BZ) posunut mírně vpravo. Vzniká tak tzv. stranový ofset, který je zvýrazněný oranžovou kótou.
Pokud Vás článek zaujal a přejete si pokračovat v jeho přečtení, přihlaste se.
Tento článek je přístupný pouze pro předplatitele 
Máte už předplatné? Přihlásit se.
