Náhodně zhasíná motor

Jiří Černý, zkušený diagnostik z Liberce, který se specializuje také na řešení složitých a nestandardních závad, přináší další případ z praxe. Tentokrát šlo o vůz Škoda Octavia II, 1.9 TDI PD, 77 kW, BXE, rok výroby 2006, s nájezdem přibližně 220 000 km, u kterého náhodné zhasínání motoru vedlo k řadě chybných zásahů. Nakonec se potvrdilo, že se vyplácí držet se logických diagnostických postupů.

Obsah článku:
• Prvotní „ohledání“
• Držím se zavedených postupů
• Měření osciloskopem
• Úprava ukostření motoru
• Třeba je to opravdu řídicí jednotkou
• Jsem na stopě
• Startování jako důkaz
• Kontroluji napájecí cestu
• Pojistkový blok jako hlavní podezřelý
• Zkušenost pro praxi

Článek ze seriálu Liga mistrů diagnostiky. Další díly ZDE.

Závada se projevovala náhodným zhasínáním motoru bez zjevné souvislosti s provozními podmínkami. V některých případech bylo možné motor ihned znovu nastartovat, jindy start nebyl možný ani po delší době odstávky. Žádná pravidla, žádný vzorec, žádná jistota. Nepravidelnost závady naznačovala spíše problém v základních podmínkách funkce systému než v konkrétní komponentě, což výrazně komplikovalo diagnostiku.

Právě kombinace sporadické závady, velkých časových odstupů a minimálního množství stop patří mezi to nejobtížnější, co může hledání závady ztížit. Situaci navíc komplikoval fakt, že před příjezdem do servisu již proběhla řada nákladných zásahů včetně výměny řídicí jednotky motoru, a to bez jakéhokoli výsledku. Vozidlo bylo následně považováno za neopravitelné, prodané prakticky jen na díly za 2 000 korun.

Přesně u takovéhoto typu případu je snadné podlehnout dojmu, že „už tu někdo zkusil všechno“. Ve skutečnosti však často chybí to jediné: správně položená první otázka a zjištění co nejvíce relevantních informací. A to neznamená jen přečíst paměť závad.

Prvotní „ohledání“

Na první pohled vše vypadalo „čistě“ – zákazník uváděl, že se závady neukládají. Což se ukázalo jako nepravdivé. Napříč několika řídicími jednotkami se opakovala hlášení typu „řídicí jednotka motoru – žádný signál/komunikace“ a současně se do toho míchaly záznamy o podpětí (obr. 1). To je přesně ta dvojice, která spolu funkčně souvisí – když se motorová jednotka na okamžik „odpojí od světa“ a ostatní ji nahlásí jako ztracenou. A pokud je příčinou ztráty komunikace pokles napájení, objeví se většinou zároveň i „podpěťové“ stopy. Závady tedy nesměřovaly k jednotlivým komponentům, ale spíš k celé síti napájení.

Držím se zavedených postupů

V takové situaci je nutné začít od základu. Říkám si, že pokud není zajištěno stabilní napájení a kvalitní kostra, nemá smysl řešit jednotlivé snímače, akční členy nebo software. Při hledání závady jsem se proto dále zaměřil na ověření napájecí soustavy, a to nejen staticky, ale především při zatížení.

Pokud Vás článek zaujal a přejete si pokračovat v jeho přečtení, přihlaste se.