Alternativní paliva jsou hodně diskutovaným tématem. Zeptali jsme se proto velkých výrobců a distributorů paliv, jak oni vnímají jejich nástup a jak přizpůsobují v tomto smyslu svoje strategie. Moc si vážíme těch, kteří byli ochotní se o informace podělit, a jejich odpovědi přinášíme.
Položili jsme jim následující otázky:
1. Jak vnímáte nástup alternativních paliv (HVO, LNG, biolíh atd.) na úkor těch klasických?
2. Jaký podíl zaujímají alternativní paliva ve vaší nabídce nyní, jak se tento podíl mění a jaký očekáváte vývoj v horizontu pěti až deseti let?
3. Máte v tomto ohledu srovnání s dalšími evropskými státy?
4. Je produkce alternativních paliv nějakým způsobem podporována na úrovni států, popř. nadnárodních institucí?
ORLEN Unipetrol RPA, s. r. o.
Lada Gadas, senior specialista komunikace
1. Naší strategickou ambicí je do roku 2030 snížit emise CO2 o 25 % a do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality. Zákazníkům chceme nabízet co nejširší spektrum energií, proto postupně rozšiřujeme naši nabídku na čerpacích stanicích o elektrickou energii a vodík. V rámci naší mezinárodní skupiny ORLEN testujeme výrobu pokročilých biopaliv a připravujeme se na výrobu obnovitelné elektrické energie a obnovitelného vodíku. V dalším kroku se budeme zabývat syntetickými palivy.
U CNG bude vždy otázkou původ plynu. Klasický zemní plyn je stále fosilní palivo a s tím chce Evropská unie do budoucna skončit. Metan můžeme vyrábět obnovitelně v bioplynkách, ale jejich kapacity jsou v Česku relativně omezené.
Brzy začneme se stavbou fotovoltaické elektrárny a elektrolyzéru, díky čemuž budeme moci vyrábět až 4,5 tisíce tun obnovitelného vodíku ročně. Tento zelený vodík bude určen primárně pro zásobování čerpacích stanic. Legislativa ovšem do budoucna počítá s využitím určitého podílu zeleného vodíku i při výrobě klasických kapalných paliv. Do roku 2030 plánujeme provozovat zhruba dvě desítky vodíkových stanic. Vše ale záleží na státní podpoře vodíkové elektromobility a s tím související rychlostí rozvoje tohoto segmentu čisté mobility.
K vodíku nás postupně přivedou i okolní státy, řada německých firem jde v nákladní dopravě vodíkovou cestou.
V rafinérii Płock skupiny ORLEN je ve výstavbě výrobní jednotka HVO, umožňující výrobu biopaliv z odpadních rostlinných a živočišných tuků a olejů. Předpokládáme, že výstavba bude dokončena v roce 2025. V českých rafinériích výrobu HVO zatím nepřipravujeme, ale diskutujeme investici do výroby syntetického paliva (především leteckého paliva SAF). Současně se zabýváme myšlenkou budoucího prodeje HVO 100. V rámci pilotního prodeje bychom jej nabízeli na vybraných čerpacích stanicích ORLEN.
Odpověď za síť čerpacích stanic ORLEN
Naším cílem je uspokojit potřeby zákazníků, proto v současné době v naší síti čerpacích stanic ORLEN majitelé vozidel naleznou široké portfolio pohonných hmot. Nabízíme nejen tradiční pohonné hmoty Efecta a prémiová paliva Verva, ale jsme i lídrem v rozvoji alternativních pohonů. Kromě zkapalněného ropného plynu (LPG) a stlačeného zemního plynu (CNG) poskytujeme i infrastrukturu pro bateriovou i vodíkovou elektromobilitu.
V současnosti nabízíme 294 dobíjecích bodů na 102 stanicích, což nás řadí na první místo mezi řetězci působícími na českém trhu. Do konce roku 2030 plánujeme zprovoznit cca 900 vlastních vysokorychlostních dobíjecích stanic s 1 800 vysokorychlostními dobíjecími body.
V současné chvíli pracujeme i na rozvoji vodíkové mobility. Rozvíjíme infrastrukturu pro distribuci vodíku, budujeme síť plnicích vodíkových stanic. Nyní provozujeme dvě vodíkové plnicí stanice v Praze na Barrandově a v Litvínově. Aktuálně připravujeme instalaci vodíkových stojanů na naše čerpací stanice v Praze-Horních Počernicích, v Brně-Slatině a Ostravě-Pustkovci. Jejich otevření předpokládáme do konce roku 2026. Trh vodíkové mobility se však nevyvíjí tak rychle, jak se očekávalo, přesto věříme, že kolem roku 2030 budeme provozovat zhruba dvě desítky vodíkových stanic.
2. V rámci naší sítě čerpacích stanic ORLEN v Česku intenzivně budujeme infrastrukturu pro alternativní pohony a energie. I když předpokládáme, že klasická paliva budou ještě minimálně 10–15 let výrazně převažovat, rozvíjíme infrastrukturu pro vodíkovou a bateriovou energii (viz předchozí odpověď). Budování této infrastruktury vnímáme jako nezbytnou investici do udržení konkurenceschopnosti v budoucnosti. Návratnost těchto investic očekáváme v dlouhodobém horizontu.
Na doplnění je nutno zmínit, že ačkoli počet aut využívajících etablovaná alternativní paliva (LPG, CNG) lehce klesá, podíl prodejů nepatrně roste, což je způsobeno tím, že je primárně využívají uživatelé s velkými nájezdy (typicky distribuční/logistické společnosti). Nicméně z dlouhodobého hlediska očekáváme postupný pokles těchto prodejů, protože nabídka výrobců automobilů na LPG/CNG se omezuje/snižuje. Omezením do budoucna může být i původ těchto paliv (viz odpověď na otázku 1).
Nová alternativní paliva (dobíjecí stanice, vodíkové stanice) jsou zatím v rámci našich celkových prodejů zanedbatelná a rozvoj této infrastruktury dotujeme. Například současná cena vodíku na našich čerpacích stanicích stále nepokrývá naše provozní náklady, především kvůli nízkým výtočím. Provoz vodíkových stanic je tedy pro nás zatím ztrátový.
3. V maloobchodním segmentu předpokládáme masivní růst počtu elektronických nabíječek na globální i lokální úrovni. V zahraničí se podíl elektromobility zvyšuje. Vedoucí pozici zaujímají skandinávské země, v Česku se pohybujeme na cca 3% podílu prodejů (viz graf 1):
Ačkoli novými prodeji jsme se dostali ke 3% podílu prodejů nových elektrovozidel, v bázi celého českého vozového parku tyto automobily tvoří pouze 0,2 %.
Co se týče vodíkové mobility, nelze srovnávat situaci v České republice např. s Německem, jehož vodíková infrastruktura čítá téměř 100 vodíkových stanic a kde mají možnost optimalizace transportních nákladů, větší počet zdrojů výroby a lepší možnosti výroby obnovitelného vodíku (zejména off-shore a on-shore větrné elektrárny, které v ČR chybí).
4. Investiční dotace od Ministerstva dopravy ČR jsme využili pro výstavbu našich H2 stanic. Z Modernizačního fondu ČR byla zatím spíše okrajově podporována výroba zeleného vodíku. V souvislosti s připravovaným programem Greengas, financovaným rovněž z Modernizačního fondu ČR, jsou značná očekávání, co se týče investiční podpory výroby zeleného vodíku a biometanu, který lze uplatnit na trhu s palivy jako bioCNG. Podpora je zároveň zaměřena i na související infrastrukturu pro skladování a stáčení. Důležitá by však, zejména u zeleného vodíku, byla provozní podpora realizovaná formou aukce na národní úrovni. Obdobný mechanismus již proběhl dvakrát na evropské úrovni formou tzv. vodíkové banky, nicméně zde má ČR značnou konkurenční nevýhodu oproti zemím u Baltského nebo Severního moře.
1. Žijeme v době velkých proměn energetiky v Evropské unii. dvě hlavní příčiny těchto změn dle našeho názoru představuje legislativní tlak, jehož cílem je snížení zátěže životního prostředí, a technologický pokrok, který přináší dostupnost alternativních zdrojů energie. Nástup alternativní energie v dopravě je tak jasný a nezvratný trend. Otázkou může být jen rychlost, ale zvrácení tohoto směřování je nemožné. Výběr alternativních energií v dopravě, které doplňují a v budoucnosti nahradí kapalná fosilní paliva, bude široký: elektrická energie, H2, e-fuels, bioLNG/CNG, přičemž elektrická energie v něm bude hrát velmi pravděpodobně klíčovou roli.
2. Jelikož společnost ČEPRO nechápe nástup alternativních paliv jen jako zákonnou povinnost, ale jako novou příležitost, zahájila již v minulých letech řadu aktivit ve vazbě na alternativní energie v dopravě. Společnost ČEPRO jakožto spolehlivý zdroj a garant kvalitních pohonných hmot už tak nyní napomáhá hladkému přechodu mezi fosilní a alternativní energií v dopravním modelu České republiky. Vybudovali jsme fotovoltaické elektrárny pro výrobu „zelené“ elektřiny pro dopravu a pokračujeme v jejich instalaci, v rámci bezemisní dopravy se podílíme na výstavbě páteřní sítě vysoce výkonných dobíjecích stanic nebo finalizujeme přípravu projektů v oblasti bioLNG/CNG. Společnost v červnu 2023 otevřela svou první vodíkovou plnicí stanici ve skladu Mstětice u Prahy. Slouží nejen pro plnění všech typů vodíkových vozidel, ale i pro výzkumné a testovací účely vybraným zákazníkům a zájemcům z komerční, odborné a akademické sféry. V současnosti v naší nabídce produktů alternativní paliva zabírají velmi malý podíl, nicméně očekáváme, že v horizontu deseti let tento podíl alternativních energií v naší nabídce výrazně naroste.
3. Pokud se podíváme do zahraničí, strategie hlavních světových hráčů v oblasti fosilní energie v dopravě (Shell, BP, TotalEnergies…) spočívá v postupném ovládnutí společností, které se elektrické/alternativní energii v dopravě věnují. Ze zkušeností ze zahraničí vyplývá, že na dynamickém trhu alternativních paliv uspěje pouze takový subjekt, který dokáže v reálném čase nabídnout konečnému zákazníkovi efektivní nabídku postavenou na dodávce či zprostředkování vozidel, energie a financování, a to vše napříč jednotlivými typy alternativních energií.
4. Produkce a distribuce alternativních paliv je státy podporována různými dotačními tituly, a to v rámci strukturálních fondů EU. V současnosti a v blízké budoucnosti v České republice můžete požádat o finanční podporu pro projekty týkající se alternativních paliv například v rámci Operačního programu Doprava, Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost nebo v rámci Modernizačního fondu.
MOL Česká republika, s. r. o.
Tomáš Trč, marketing and corporate communication
1. Nástup alternativních paliv vnímáme jako významný krok směrem k udržitelnější budoucnosti. Tato paliva přispívají ke snížení emisí skleníkových plynů a zvyšují energetickou nezávislost. Alternativní paliva lze většinou vyrábět i lokálně, což je pro evropské státy velká příležitost.
Zároveň jde o velkou výzvu, protože přechod od fosilních paliv na udržitelné alternativy musí být samozřejmě postupný a dobře naplánovaný. Naším cílem je zajistit po celou dobu této transformace energetickou bezpečnost pro středoevropský region. Společnost MOL v této oblasti postupuje dle letos aktualizované strategie Shape Tomorrow, která počítá s postupnou inteligentní transformací, zapojením inovativních technologií a posilováním bezpečnosti dodávek v rámci celého regionu.
2. Na čerpacích stanicích mají své pevné místo paliva LPG i CNG a také dobíjecí stanice Plugee. V příštích pěti až deseti letech lze rozhodně očekávat u alternativních paliv významný rozvoj. Tento rok jsme například ve městě Százhalombatta otevřeli největší závod na výrobu zeleného vodíku ve střední Evropě, věnujeme se i vývoji v oblasti bioplynu nebo třeba leteckých paliv. V krátkodobém horizontu lze předpokládat zvýšenou míru výroby a spotřeby biopaliv, jako je HVO a biolíh, rozvoj infrastruktury pro LNG a rovněž zlepšení všech technologických procesů. Naše společnost se na tomto přechodu aktivně podílí a dlouhodobě investuje do výzkumu a vývoje v oblasti alternativních paliv. Do roku 2030 vynaloží skupina MOL na zvýšení podílu udržitelných paliv v našem portfoliu více než miliardu dolarů.
3. Nabídka alternativních paliv je napříč Evropou poměrně podobná, přičemž jednotlivé státy postupně rozšiřují jak kapacity, tak nabídku konkrétních alternativ k fosilním palivům. V České republice, stejně jako v mnoha dalších státech, jsou v naší síti běžně dostupné alternativy v podobě LPG a CNG, na 28 čerpacích stanicích rovněž nabízíme nabíjení elektrických vozidel systémem Plugee. Naše prémiová paliva navíc obsahují kvalitní biosložky – u nafty jde o HVO, u benzinu pak o ETBE. A například na Slovensku v Bratislavě nabízíme pro městskou dopravu i vodíkové terminály. Díky novému závodu na výrobu zeleného vodíku dokáže skupina MOL ročně vyrobit až 1 600 tun čistého, uhlíkově neutrálního vodíku. Zároveň se díky tomu sníží emise oxidu uhličitého rafinérie Duna o 25 000 tun – tedy stejně, jako vytvoří přibližně 5 500 automobilů.
4. Ano, státy i nadnárodní instituce produkci alternativních paliv podporují. Do situace výrazně promlouvá Evropská unie, která dlouhodobě podporuje energetickou transformaci. Stát by měl ale dbát také na energetickou bezpečnost a soběstačnost, aby zajistil i do budoucna stabilní dodávky všech potřebných paliv pro celou Českou republiku.
ZDE si můžete stáhnout tento článek v PDF.
Tento článek najdete v časopisu AutoEXPERT, vydání č. 7+8/2024.