V Česku, kde jsou tři ze čtyř automobilů vybaveny klimatizací, si řidiči zvykli pravidelně navštěvovat servis za účelem její kontroly. Běžná údržba systému je samozřejmostí, ale nutnost výměny vysoušeče se často opomíjí. Jeho pravidelná výměna s sebou sice přináší o něco zvýšené náklady, avšak platí jednoduché pravidlo – je mnohem snazší a levnější poruchám předcházet než je komplikovaně následně odstraňovat.
Omezení vzniku přebytečné vlhkosti v celém systému klimatizace vozidla je klíčové. Vysoušeč, díky obsahu silikagelu a oxidu hlinitého, vlhkost chemicky váže a znemožňuje její další cirkulaci v systému (obr. 1). V závislosti na typu může vysoušeč zachytit 6 až 12 gramů vody. Toto množství také závisí na teplotě v systému. Čím nižší je, tím více vlhkosti dokáže vysoušeč zadržet.
Ve většině vozidel má vysoušeč podobu malé hliníkové nádobky (obr. 2) nacházející se na trubkách klimatizace mezi kondenzátorem a výparníkem (obr. 3). V některých modelech aut se také používají vysoušeče integrované s chladičem (viz úvodní foto) v podobě plastové kazety nebo sáčku.
Dokonce i když se vysoušeč, který nebyl dlouho vyměněn, neucpe, může se stát pro klimatizační systém hrozbou. Kazeta vysoušeče mů
Pokud Vás článek zaujal a přejete si pokračovat v jeho přečtení, přihlaste se.
Tento článek je přístupný pouze pro předplatitele
Máte už předplatné? Přihlásit se.