Základové oleje GTL

Vážení čtenáři, představujeme vám nového autora, špičkového odborníka z oblasti maziv ⎼ Filipa Dvořáka ze společnosti AutoMax Group s.r.o. Tématem jeho prvního článku je pojednání o specifických základových olejích.

Stále častěji se můžete na českém i světovém trhu potkat také s mazivy, kde se jako základový olej používá tzv. GTL (gas to liquid). Tato zkratka označuje základový olej, který není vytvořen rafinací ropy, ale je vyroben pomocí speciální technologie ze zemního plynu.

Začněme od začátku

Základový olej je nejdůležitější složkou každého oleje. Jde o čistý olej, který na rozdíl od finálního produktu neobsahuje žádná aditiva. Laické veřejnosti je známé označení „minerál“ nebo „syntetika“. To jsou zjednodušené názvy základových olejů, kdy je minerální základový olej vyroben jednoduchou úpravou ropy, zatímco syntetický základový olej se připravuje složitějšími chemickými úpravami nejen z ropy.

Syntetické oleje se ještě dělí. Mezi nejčastěji používanými můžete narazit na polyalfaolefiny (PAO) a  polyalkylenglykoly (PAG). Další skupinou jsou základové oleje XHVI (extra-high viscosity index), u nichž je zajímavostí, že jejich zařazení mezi syntetické oleje způsobilo právní spor vedený u americké Národní rady pro reklamu (NAD) v roce 1999. Ve sporu šlo o to, zda je možné označovat tyto oleje za „syntetické“, nebo zda toto označení náleží pouze olejům na bázi PAO. Výsledkem sporu bylo rozhodnutí, kde bylo stanoveno, že označovat oleje na bázi XHVI jako syntetické možné je, což tehdy vedlo k výrazné změně trhu s motorovými oleji a rozšíření nabídky syntetických olejů za nižší cenu.

Fischerova–Tropschova syntéza

Při výrobě maziv (i paliv) se používá metan, kterého je v zemním plynu největší množství. Po očištění od kontaminantů, které mohou v zemním plynu být (propan, butan, síra, dusík a další), se metan převede na oxid uhelnatý. Ten se dále s vodíkem (tzv. syngas) použije v tzv. Fisherově–Tropschově syntéze, což je katalyzovaná chemická reakce, probíhající za teplot nad 200 °C a vysokých tlaků, kde vznikají parafíny. S těmito parafíny se pak pracuje dále a vytváří se izoparafíny, jež lze pak destilačně oddělit na jednotlivé frakce, z nichž některé lze použít jako základový olej a některé jako palivo.

Za druhé světové války se této syntézy využívalo i na území dnešní ČR pro výrobu paliv, kde jako vstupní surovina sloužilo uhlí. Tento postup výroby po roce 1945 upadal a postupně se přecházelo na výrobu paliv z ropy. V dnešní době se této syntézy paliva z uhlí využívá hlavně v Číně a Jihoafrické republice.

Pokud Vás článek zaujal a přejete si pokračovat v jeho přečtení, přihlaste se.