Konfigurace řídicích jednotek (3)
Vážení čtenáři, v sérii článků vás spolu se specialisty ze společnosti SECONS seznamujeme s vývojem diagnostiky vozidel od počátku až do současnosti a představujeme známé i méně známé postupy při zjišťování závad prostřednictvím aplikací nebo přístrojů pro komunikaci s řídicími jednotkami. V rámci seriálu nahlížíme rovněž do vývojové dílny společnosti SECONS a přibližujeme náročný vývoj nejmodernějších diagnostických součástí – softwaru i hardwaru.
V minulém dílu seriálu jsme skončili popisem principu, jakým se konfigurační data dostanou z/do řídicí jednotky. Povídání tedy bylo hlavně o „neviditelné“ komunikaci. Toto pokračování bude zaměřeno více prakticky.
Rád bych na úvod uvedl, že text věnující se diagnostickým nástrojům SECONS je sice aplikovatelný i na jiné diagnostické přístroje, ovšem často se značnými odlišnostmi. Při vývoji diagnostik jsme se na rozdíl třeba od měřených hodnot nebo akčních členů nemohli inspirovat u závazných i nezávazných norem, u dealerských diagnostik a často ani u konkurenčních aftermarketových diagnostik. Pro řešení jednotlivých problémů jsme si museli najít vlastní cestu. Navíc forma, jak fungují konfigurace u jednotlivých značek, je často velmi různorodá a skloubit vše do funkčního systému, aby byl podobný co nejvíce zařízením, nebylo zcela snadné. Nepočítám to, že neexistuje zcela jednotná praxe.
Pokud Vás článek zaujal a přejete si pokračovat v jeho přečtení, přihlaste se.
Tento článek je přístupný pouze pro předplatitele 
Máte už předplatné? Přihlásit se.
Tento článek je přístupný pouze pro předplatitele 
Máte už předplatné? Přihlásit se.
