Konfigurace řídicích jednotek (3)
Vážení čtenáři, v sérii článků vás spolu se specialisty ze společnosti SECONS seznamujeme s vývojem diagnostiky vozidel od počátku až do současnosti a představujeme známé i méně známé postupy při zjišťování závad prostřednictvím aplikací nebo přístrojů pro komunikaci s řídicími jednotkami. V rámci seriálu nahlížíme rovněž do vývojové dílny společnosti SECONS a přibližujeme náročný vývoj nejmodernějších diagnostických součástí – softwaru i hardwaru.
V minulém dílu seriálu jsme skončili popisem principu, jakým se konfigurační data dostanou z/do řídicí jednotky. Povídání tedy bylo hlavně o „neviditelné“ komunikaci. Toto pokračování bude zaměřeno více prakticky.
Rád bych na úvod uvedl, že text věnující se diagnostickým nástrojům SECONS je sice aplikovatelný i na jiné diagnostické přístroje, ovšem často se značnými odlišnostmi. Při vývoji diagnostik jsme se na rozdíl třeba od měřených hodnot nebo akčních členů nemohli inspirovat u závazných i nezávazných norem, u dealerských diagnostik a často ani u konkurenčních aftermarketových diagnostik. Pro řešení jednotlivých problémů jsme si museli najít vlastní cestu. Navíc forma, jak fungují konfigurace u jednotlivých značek, je často velmi různorodá a skloubit vše do funkčního systému, aby byl podobný co nejvíce zařízením, nebylo zcela snadné. Nepočítám to, že neexistuje zcela jednotná praxe.
Změna konfigurace
Minulý díl se do
Pokud Vás článek zaujal a přejete si pokračovat v jeho přečtení, přihlaste se.
Tento článek je přístupný pouze pro předplatitele 
Máte už předplatné? Přihlásit se.
